Macocha + hrad Pernštejn – jednodenní zájezd

• Lokalita: Nachází se v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, v katastru obce Vilémovice.
• Hloubka: Suchá část propasti je hluboká 138,4 metru. Na dně se nacházejí dvě jezírka, Horní a Dolní, přičemž Dolní jezírko je prozkoumáno do hloubky minimálně 50 metrů, celková hloubka propasti tak přesahuje 187 metrů.
• Vznik: Vznikla zřícením stropu obrovského podzemního dómu, kterým protéká říčka Punkva.
• Přístup: Propast je přístupná veřejnosti ze dvou vyhlídkových můstků:
  • Horní můstek: Nachází se ve výšce 138 metrů nad dnem a nabízí pohled do celé hloubky propasti.
  • Dolní můstek: Je umístěn přibližně 90 metrů nade dnem

• Punkevní jeskyně: Návštěva Macochy je často spojena s prohlídkou Punkevních jeskyní, která zahrnuje pěší část a unikátní plavbu na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě, s výstupem přímo na dno propasti. Prohlídka trvá asi 55 minut a je vhodné si ji zarezervovat předem.
• Doprava: K propasti se lze dostat lanovkou od Punkevních jeskyní, autem na parkoviště Macocha, nebo pěšky po turistických trasách.
• Pověst: K propasti se váže známá pověst o zlé maceše (odtud název), která chtěla nevlastního syna shodit do propasti, ale nakonec do ní spadla sama.

Pověsti:

První záznam pověsti pochází z roku 1793 z pera Františka Josefa Schwoye (Topographie von Markgrafthum Mahren, Vídeň)^[2] K názvu propasti se vztahuje pověst, podle všeho^[zdroj?] založená na skutečné události: jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem. Oženil se, a tím přivedl synkovi nevlastní matku (macechu). Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli. Když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.

Druhá pověst vypráví, že chudý otec, který měl jen synka, si vzal macechu (podle které se propast jmenuje). Macecha svého nevlastního syna nenáviděla, a proto ho shodila do propasti. Chlapec se však zachránil a utekl do vesnice. Macecha to však nevěděla a sama z lítosti nad svým činem do propasti skočila.

Hrad Pernštejn je jedním z nejnavštěvovanějších a nejlépe dochovaných moravských hradů, který se tyčí na skále nad městysem Nedvědice a za celou svou historii nebyl nikdy dobyt. Je známý svou unikátní, převážně pozdně gotickou architekturou, která nebyla nikdy výrazněji přestavěna, a stal se oblíbeným místem pro natáčení mnoha filmů a pohádek (např. Princezna Fantaghiro, Sedmero krkavců, Pták Ohnivák nebo seriál Borgiové). 

Z historie hradu
Historický původ rodu Pernštejnů i jejich hradu je neznámý. Jisté je, že hrad začal vznikat na skalnatém ostrohu někdy ve 13. století. Prvním známým majitelem byl Štěpán z Medlova, jehož vnuk přijal za své jméno Štěpán z Pernštejna. Hrad Pernštejn se na dlouhá léta stal stěžejním sídlem tohoto rodu. Hrad si dodnes zachoval svojí pozdně gotickou až renesanční tvář, kterou měl v 16. století, kdy byl dostavěn. V dobách, kdy Pernštejn vznikal, byli Pernštejnové jedním z nejbohatších rodů v českých zemích. Osudným se jim staly až nenávratné půjčky císařům. Právě to je pak donutilo rozprodat obrovské panství, které bylo svého času dokonce rozlehlejší, než panství Rožmberské. Nové stavební styly se během staletí exteriérů Pernštejna dotknuly jen málo, úpravou prošel jen interiér.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pohadkovy-hrad-pernstejn

Přesné a aktuální informace o otevírací době, cenách vstupenek a aktuálních prohlídkových okruzích naleznete vždy na oficiálních webových stránkách hradu.